| První proudový letoun US NAVY operující z palub letadlových lodí a první proudový letoun US MARINES v historii, to vše se slučuje v jediném typu stíhacího letounu. Stroji firmy Mc Donnell dostal označení FH-1 a bojové jméno Phantom. To dostala, s číslovkou II, později jiná stíhačka, jejíž sláva původní Phantom, i přes jeho historický význam zcela zastínila. Firma Mc Donnell vznikla v roce 1939, svou první zakázku, výrobu komponentů pro jiné výrobce dostala v roce 1940. V lednu 1943 byl konstrukční tým pověřen novou prací. US NAVY objednalo konstrukci proudové stíhačky. Ta dostala původně označení FD-1, později změněné v roce 1947 na FH-1 (v systému označování US NAVY písmeno D označovalo firmu Douglas). Tým vedený K. Perkinsem navrhl celokovový jednoplošník s přímým křídlem. Motory dodala firma Westinghouse. Vzhledem k nevyjasněnosti koncepce se původně uvažovalo o osmi motorech. Nakonec bylo vybráno řešení se dvěma motory u trupu. Výzbroj tvořilo šest kulometů ráže 12,7 mm v přídi. Nový stroj dostal bojové jméno Phantom. Původní motory Model 19 nedávaly dostatečný výkon a byly poruchové. S jedním s těchto motorů zahájil prototyp XFD-1 pojezdové zkoušky. Náhodný vzlet při pojíždění 26. ledna 1945 je považován za první let Phantomu. Testy prvního prototypu probíhaly do 1. listopadu 1945, kdy havaroval a pilot W. Burke zahynul. Pro firmu to bylo těžké období. Původní objednávka na 100 ks byla s koncem války snížena na 30 ks. Nakonec byla ale zvednuta na 60 ks. Zkoušky byly dokončeny s druhým prototypem. Druhý prototyp během zkoušek vzlétl a přistál jako první proudový letoun na letadlové lodi. Sériové stroje se od prototypů odlišovaly hranatým zakončením svislé ocasní plochy, jednodušším provedením čelního štítku kabiny, zvětšenými nádržemi a možností podvěsit přídavnou nádrž pod trup. První sériové stroje, přeznačené na FH-1 dostala jednotka VF-17A. Ta se tak stala první proudovou jednotkou US NAVY. Po přeznačení na VF-171 ale brzy své Phantomy vyměnila za modernější Banshee. Druhou skupinou vyzbrojenou Phantomy se stala VF-172. První jednotkou US MARINES VFM-122, vedenou esem M. E. Carlem dostala své FH-1 na podzim 1947. U této skupiny vznikla jedna z akrobatických skupin létajících na Phantomech, pojmenovaná Marine Phantoms. Další vznikla v Naval Air Test Center v Patuxent River. Ta nesla jméno Grey Angels, ale říkalo se jí také skupina admirálů. Tvořili jí totiž kontraadmirálové D. Galler, E.A. Cruise a A. Soucek. Phantomy vydržely v první linii poměrně krátce. Byly přesunuty k záložním jednotkám Naval Air Reserve na různých NAS po celých USA. Do roku 1955 byly vyřazeny. Dva stroje a třetí jako zdroj náhradních dílů byly použity v roce 1964 pro výcvik civilních pilotů proudových letadel společností Progressive Aero Inc. Proudový Phantom v měřítku 1/72 již naše firma vyráběla v devadesátých letech minulého století jako short run. Nyní jsme připravili zcela nový model. Ten byl navržený ve 3D a se starým model nemá nic společného. Tři rámečky dílů ze šedého plastu jsou doplněny rámečkem čirých dílů a leptem. Obtisky firmy Cartograf a návod nabízí čtyři stroje. Tři vojenské stroje jsou v tmavě modré. Poslední civilní létal v bíle barvě s červenými doplňky. Vybírat můžete mezi těmito stroji: č. 750 z NATC, používaný Rear Admiralem Apollo Souckem v rámci akrobatického létání v předváděcí skupině the Gray Angels. č. 108 přidělenému Naval Air Station Grosse Ile, 1951 s oranžovým pruhem na trupu. Stroj č. 108 byl při jedné z akcí pro veřejnost ozdoben náborovým letákem. I ten najdete v obtiscích A-FH-1 z předváděcí skupiny the Marine Phantom jednotky VMF-2 se žlutými doplňky FH-1 Phantom, N2482A, používalý pro výcvik civilních pilotů letadel v Teteroboro School of Aviation. | | | IAR-81 BoPi "Dive Bomber" 1/32 | Art.no. | Scale | Barcode | 100-SH32073 | 1/32 | 8594071086312 |
| | V druhé polovině třicátých let vyráběla rumunská letecká továrna IAR v licenci polské celokovové hornoplošné stíhačky PZL.11 a PZL.24. Protože bylo jasné, že hornoplošná koncepce stíhacích letounů zastarává a budoucnost moderních stíhacích letadel patří dolnoplošným stíhačkám se zatahovacím podvozkem a krytou kabinou, byl vytvořen konstrukční tým, který měl zkonstruovat takovou stíhačku. Pod vedením Iona Grosu byl za použití výrobní technologie PZL.24 zkonstruován nový stíhací letoun, označený I.A.R.80. První prototyp, který vzlétl 4. dubna 1939, byl poháněn čtrnáctiválcovým dvouhvězdicovým motorem I.A.R. 14K-IIc32 o výkonu 870 hp. Nový stíhač dosahoval podobných výkonů jako jiné moderní stíhačky té doby jako Hurricane, P-36, MS 406 a Bf 109D. Sériově byly produkovány různé verze, lišící se hlavně výzbrojí, od I.A.R.80A přes I.A.R.80C až ke stíhací-bombardovací verzi I.A.R.81C, navrženou na jaře 1941. Pro bitevní akce a hlavně střemhlavé bombardování byla určena verze I.A.R.81 BoPi. Ta byla vybavena výklopným závěsníkem pod trupem. Závěsník, podobně jako u německých Stuk umožňoval odhodit pumu ve střemhlavém letu tak, aby nezničila vrtuli. I.A.R.81 BoPI byl vyroben ve dvou sériích výrobních čísel 91-105 a 151-175. I.A.R.80/81 tvořily výzbroj stíhacích a bitevních jednotek rumunské armády od zapojení Rumunska do druhé světové války až do jejího konce. Prvních padesát kusů I.A.R.80 bylo zařazeno u bojových jednotek v době útoku na Sovětský svaz 22. června 1941. I.A.R.80/81 6. skupiny (61. a 62. letka) a 8. skupiny (41. a 60. letka) bojovaly v oblasti Stalingradu během podzimu 1942. 1. srpna 1943 prošly stíhačky I.A.R.80/81 při obraně ropných polí v Ploješti prvním těžkým bojem s B-24 Liberator USAAF (operace Tidal Wawe) a některé Liberatory sestřelily. 10. června 1944 prošly úspěšně soubojem s P-38 Lightning 82. a 1. FG. (Američtí piloti chybně identifikovali I.A.R.80/81 jako Fw 190A). 24. srpna 1944 přešlo Rumunsko na stranu spojenců a nasadilo své I.A.R.80/81 s kokardami, pod vrchním sovětským velením, do bojů v Maďarsku. Posledními boji, úspěchy i ztrátami prošly I.A.R.80/81 nad Slovenskem a Moravou při osvobození Československa. V Rumunsku zbylé I.A.R.80/81 složily do padesátých let. Ještě v roce 1950 byly některé přestavěny na dvoumístné pokračovací cvičné letouny označované I.A.R.81DC. V krabici s kresbou pumami vyzbrojeného I.A.R.81 BoPi najdete sedm rámečků vstřikovaných dílů, část z nich lisovaných z kovových forem, vstřikovaný překryt kabiny a další čiré díly, detailní resinové díly a lepty. Model obsahuje nejen bombu pro trupový závěsník, ale i bomby a závěsníky pod křídla. Obtisky nabízí čtyři rumunské stroje, dva jsou ve tříbarevné a dva ve dvoubarevné kamufláži. | | | RESINOVÉ DOPLŇKY CMKKITS | | 1/32 P-51D Mustang Main Undercarriage Strengthened legs, for Revell kit | Art.no. | Scale | Barcode | 129-5123 | 1/32 | 8595593125930 |
| | | Sada obsahuje zcela nové podvozkové nohy vyrobené ze speciálně tvrzeného materiálu. Odlitky nohou jsou vypékány v peci. To jim dává vysokou odolnost. Navíc jsou nohy, jejichž master vznikl 3D modelací, podstatně detailnější. PŘÍSLUŠNOST: USA / WWII | | | 1/32 P-51D Mustang Metal Drop Tank w/ jutting filler neck (2 pcs), for Revell kit | Art.no. | Scale | Barcode | 129-5128 | 1/32 | 8595593125947 |
| | | Sada dvou přídavných palivových nádrží pod křídlo P-51D s vystupujícími hrdly plnění. Nádrže jsou odlity vcelku, dolepují se pouze hrdla. Tento typ nádrží stavebnice Revell nenabízí. Master vznikl 3D modelací. PŘÍSLUŠNOST: USA / WWII | | | 1/72 P-40N Engine Set, for Special Hobby kit | Art.no. | Scale | Barcode | 129-7390 | 1/72 | 8595593125954 |
| | Pro nový model P-40N od Special Hobby jsme připravili detailní sadu odkrytovaného motoru. Sada obsahuje i kryty motorového prostoru. PŘÍSLUŠNOST: USA / WWII | | | 1/35 German WWI Minenwerfer Crewmember Loading Shell | Art.no. | Scale | Barcode | 129-F35342 | 1/35 | 8595593125961 |
| | | |
|
|
Komentáře
Okomentovat